Online školící kurz

Zdarma a rychle se připravte na certifikační test pomocí našich online materiálů

Kategorie » Zdravotní příprava

Zdravotní příprava

Povinnost poskytnout pomoc zraněné osobě vyplývá z § 208 trestního zákona a její odmítnutí je nejen morálním pokleskem, ale i trestním činem.

POSTUP PŘI ZVLÁDÁNÍ DOPRAVNÍ NEHODY


Zajištění místa nehody:
Zastavit nejméně 50 m za havarovaným vozidlem.
Rozsvítit výstražná světla.
Obléknout výstražnou vestu.
Vzít lékárničku, výstražný trojúhelník, eventuálně hasicí přístroj.
Umístit trojúhelník před místem nehody.
Vypnout zapalování, zajistit proti pohybu.
Dbát na vlastní bezpečnost.
Život zachraňující úkony:
Zastavení silného krvácení – tlakový obvaz, prsty v ráně, výjimečně zaškrcovadlo.
Zakrytí pronikajícího poranění hrudníku.
Šetrné uvolnění dýchacích cest u bezvědomých – šetrný záklon hlavy, předsunutí dolní čelisti.
Rychlé zjištění stavu životních funkcí ostatních poraněných.
Volání zdravotnické záchranné služby:
Volat linku 155, případně 112, sdělit co se stalo, popsat charakter nehody.
Co nejpřesněji určit místo nehody.
Uvést počet postižených, věk a pohlaví, popis zranění a jejich stavu.
Sdělit své jméno a číslo telefonu.
Vyšetření:
Pohledem zjišťujeme dýchání, krvácení, polohu těla, výraz obličeje a jeho barvu.
Poslechem dýchací šelesty, projevy postiženého (sténání apod.), případně reakci na oslovení.
Pohmatem dýchací pohyby, bolest postižené oblasti, deformace, teplotu kůže, pot apod.
Vyprošťování:
Jen hrozí-li další nebezpečí, je-li blokován přístup k dalším poraněným.
Nelze-li poskytnout první pomoc na místě (např. resuscitace).
Vyproštění provádět co nejšetrněji.
Pokud zraněný dýchá, vyčkat raději na profesionální složky.
Bezvědomí:
Riziko udušení zapadlým kořenem jazyka.
Z úst odstranit volně ležící předměty.
Šetrně zaklonit hlavu, předsunout dolní čelist postiženého.
V bezvědomí se zachovanými životními funkcemi uložit do stabilizované polohy a stále jej sledovat.
Neobnoví-li se dýchání nebo je dýchání nenormální (lapavé dechy) je třeba zahájit oživování nepřímou srdeční masáží a dýcháním z plic do plic.
Oživování (resuscitace):
Zahájit nepřímou srdeční masáží – 30 stlačeními uprostřed hrudníku frekvencí 100/min, provést dva vdechy a pokračovat v rytmu 30 stlačení hrudníku, opět dva vdechy.
Hrudník stlačovat do hloubky 4-5 cm.
Nemůže-li zachránce z nějakých důvodů provádět umělé vdechy, pak až do příjezdu zdravotnické záchranné služby provádí srdeční masáž frekvencí 100/min.
Úrazový šok:
Nejčastější příznaky šoku – slabě hmatný tep, frekvence více než 100/min, zrychlené povrchní dýchání, bledost, studený lepkavý pot, pocit žízně, netečnost, spavost.
Zabránění šoku:
Protišoková poloha se zvednutými dolními končetinami.
Ošetření poranění.
Zajištění tepelné pohody.
Při pocitu žízně pouze svlažovat rty, nepodávat žádné léky, nedávat pít.

Záchranka 155, Policie 158, Hasiči 150, Tísňové volání 112

STABILIZOVANÁ POLOHA

1.  Klekneme si k boku postiženého. Horní končetinu postiženému (tu, která je k nám blíže) položíme tak, aby svírala pravý úhel s tělem.

2. Nyní od nás vzdálenější dolní končetinu pokrčíme v koleni a horní končetinu na stejné straně těla položíme na břicho postiženého. Zraněného převalíme tak, že ho uchopíme za od nás vzdálenější rameno a pokrčené koleno a táhneme ze ně k sobě.

3. Po převalení tlakem na bradu a čelo vytvoříme co největší záklon hlavy, tvář položíme na hřbet ruky, která je dlaní k zemi, aby nedošlo ke vdechnutí případných zvratků. Hlava je tak podložena vlastní rukou a stabilizovaná. Druhou ruku můžeme ohnout v lokti, aby nedošlo k nějakému nechtěnému zranění. Ještě upravíme pozici pokrčené dolní končetiny, ta by měla být v kyčli a koleni ohnuta do pravého úhlu.

Stranu, na kterou postiženého převalíme, zvolíme podle druhu zranění. Snažíme se tedy zraněného položit na nepoškozenou polovinu těla. Výjimkou je pneumothorx , kdy se tíhou celého těla fixuje hrudník a částečně se tak tlumí bolest. Na jedné straně smí člověk ležet maximálně 30 minut.
Pokud máme podezření na vážnější zranění s vnitřním krvácení nebo se obáváme zlomeniny páteře postiženého do stabilizované polohy vůbec neukládáme, pouze zajistíme dýchací cesty. Ve stabilizované poloze se snažíme základní životní funkce kontrolovat v krátkých časových intervalech, aby se případné vypadnutí odhalilo co nejdříve a ihned se začalo s resuscitací.

    

RÁNY A KRVÁCENÍ

Ránou označujeme každé porušení souvislosti kůže, sliznice nebo povrchu orgánu
Rány povrchové a hluboké, plošné
Rány tržné, sečné, bodné, zhmožděné
Krvácení, ztráta tkání, bolest

ZÁKLADNÍ PRINCÍPY OŠETŘENÍ RÁNY

Rány se nikdy nedotýkáme rukama
Krvácející poranění ošetřujeme s použitím ochranných rukavic
Rány nevysušujeme, nevyplachujeme
Je-li zraněna končetina, podložíme ji
Zastavíme krvácení
Po zastavení krvácení zakryjeme ránu sterilním obvazem
Zraněného uklidníme a přivoláme lékaře
Pravidelně kontrolujeme obvaz a celkový stav zraněného
Prosté odřeniny omyjeme čistou vodou, dezinfikujeme
Cizí tělesa z rány nevytahujeme a neodstraňujeme
Volně plovoucí cizí těleso v oku odstraníme pomocí čistého kapesníku nebo vody
Krvácení dělíme na žilní (krev vytéká) tepenné (krev stříká) a vlásečnicové (mírné)

ZASTAVENÍ KRVÁCENÍ

Při žilním krvácení stlačíme oba konce krvácející žíly (okraje rány)
Je-li postižena končetina, zvedneme ji do výše (zmenšíme přítok krve)
Krvácení zastavíme tlakovým obvazem
Při mírném krvácení vystačíme s pevným stlačením krvácející rány polštářkem z mulu

Při masivním krvácení zasáhneme okamžitě - zastavíme přítok krve do tepny (stisknutím cévy proti kosti na místě poranění)

TLAKOVÉ BODY NA HLAVĚ

Krvácení na přední polovině hlavy a na krku - tiskneme krkavici
Krvácení z krční tepny - stlačení tepny v ráně (nikdy ne obě krční tepny najednou)
Krvácení v oblasti ramena a lopatky - stiskneme tepnu podklíčkovou v jamce nadklíčkové
Krvácí-li rána po stisknutí dále, je to známka nedostatečného nebo nevhodného místa tlaku

TEPENNÉ KRVÁCENÍ Z KONČETIN

Končetinu zvedneme, stiskneme příslušný tlakový bod
Na ránu přiložíme tlakový obvaz a končetinu znehybníme
Nebo nad ránu přiložíme zaškrcovadlo, na ránu dáme sterilní krytí a krycí obvaz

TLAKOVÝ BOD NA HORNÍ KONČETINĚ

Stiskneme tepnu pod dvojhlavým svalem na vnitřní straně paže v polovině kosti pažní
Nebo stlačíme tepnu v lokti tlakovým obvazem a manžetou při krajním ohybu v lokti

TLAKOVÉ BODY NA DOLNÍ KONČETINĚ

Stlačíme tepnu stehenní pod rozhraním střední a vnitřní třetiny tříselného vazu tlakem navenek a dolů
Stlačíme tepnu podkolenní tlakovým obvazem a manžetou při krajním ohybu bérce
Stlačíme tepnu stehenní a podkolenní krajním ohybem celé končetiny

ZAŠKRCOVADLO

Stlačíme přívodnou tepnu prstem
Končetinu držíme ve zvýšené poloze
Připravíme si pomůcky pro zatažení, aniž povolíme tlak prstu na tepně
Za neustálého tlaku vineme gumové obinadlo kolem celé končetiny
Oba konce zauzlíme na vnější straně končetiny
Po zastavení tepenného krvácení přiložíme tlakový obvaz a končetinu znehybníme
Pozor, nejdelší doba pro zatažení či zaškrcení končetiny je 2 hodiny, jinak hrozí nebezpečí odumření končetiny
Zraněného nikdy neponecháme bez dozoru

OSTATNÍ KRVÁCENÍ

Krvácení z ucha - přiložíme obvaz na ucho, s hlavou zacházíme opatrně, položíme do stabilizované polohy na stranu krvácejícího ucha, přivoláme rychlou lékařskou pomoc
Krvácení z úst - předkloníme hlavu, přiložíme studený obklad na zátylek
Krvácení z nosu - předkloníme hlavu, stiskneme nosní křídla, studený obklad na zátylek

VNITŘNÍ KRVÁCENÍ



Celková bledost, rychlá únavnost, spavost, časté zívání
Chladné a studeně vlhké okrajové části těla
Tep se zrychluje a je stále méně hmatný, mizí nejdříve na okrajových částech těla
Postiženého uložíme do vodorovné polohy na zádech se sníženou hlavou a výše uloženými končetinami
Při zástavě dýchání provádíme umělé dýchání
Provedeme protišoková opatření
Přivoláme nebo zajistíme okamžitý převoz do nemocnice

ZAŠKRCOVADLO A JEHO POUŽITÍ

 
Přiložení zaškrcovadla je vyjímečný a agresivní způsob zástavy krvácení, přesto je v určitých případech účinný.

Standardně se používá pryžové zaškrcovadlo, improvizovat můžeme trojcípým šátkem složeným do kravaty a uvázaným tzv. liščí smyčkou apod. V žádném případě nezaškrcujeme tkaničkou, tenkým páskem - můžeme  poranit nervové cévní svazky (šířka zaškrcovadla by měla být min. 5 cm).

PŘÍPADY POUŽITÍ ZAŠKRCOVADLA

    * masivní krvácení z pažní či stehenní tepny
    * úrazová amputace
    * prosakuje-li 3. vrstva tlakového obvazu
    * otevřená zlomenina s masivním krvácením
    * zaklíněné cizí těleso v ráně s masivním krvácením
    * uštknutí (mírné, povrchové zaškrcení žilního oběhu)
  

TECHNIKA PŘIKLÁDÁNÍ


    * pokud možno zaškrcovat ve zvýšené poloze končetiny
    * zaškrcovadlo přikládáme "nad ránu" směrem k srdci, co nejvíc do blízkosti rány (ne však na klouby a těsně ke kloubům - v této oblasti se nachází velké množství nervů, které bychom mohli poškodit), dáváme jej přes oděv, obvaz, či vypodkládáme
    * přiložíme časový údaj o zaškrcení

zaškrcenou končetinu znehybníme a chladíme - správně zaškrcená končetina je bledá a chladná s nehmatným tepem na okrajové části.

ŠOK

je život ohrožující stav, vzniká následkem vážných úrazů , při nichž dochází k velkému krvácení. Při šoku dochází k poklesu krevního tlaku a ke snížení krevního průtoku v orgánech. Krvácení může být vnější (tepenné, žilní nebo krvácení z rány) nebo vnitřní (při vnitřním krvácení člověk krvácí většinou do dutiny břišní a zvenku není na pacientovi vidět žádné poranění). Organismus se brání následkům velkých krevních ztrát a to tím, že „přesměruje“ snížený objem krve do orgánů, do mozku, srdce a plic. Ostatní orgány začínají trpět nedostatkem kyslíku, který je přenášen krví a šokový stav se rozvíjí.

Příznaky šoku: bledost, pocení, slabý puls na zápěstí, zrychlený tep, pacientovi je zima, třese se a může být zmatený, má poruchy vědomí nebo je dokonce v bezvědomí.

První pomoc:
tzv. protišoková poloha. Pacienta položte na zem a zvedněte mu nohy do výšky 30 - 40 cm, nohy mu podložte, nebo mu je držte. Pokud máte podezření na poranění břicha, nohy zvedněte pokrčené. Postiženého přikryjte – pacient má pocit chladu, který ještě prohlubuje šokový stav. Zraněnému nepodávejte ústy žádné tekutiny a žádné prášky na zmírnění bolesti. Volejte záchrannou službu na lince 155.

ZLOMENINY

jsou zavřené a otevřené. Otevřené zlomeniny jsou ty, které v místě zlomeniny mají tržnou ránu. Zlomeniny  nenarovnávejte, končetinu ponechte ve stejné poloze a fixujte ji dlahou. Dlahu přiložte ke zlomené končetině a ovažte ji – dlaha musí dosahovat až za další kloub. Pokud má zraněný zlomené předloktí, dlahu je nutné přiložit od zápěstí až nad loket. Pokud nemáte dlahu, můžete použít dostatečně silný klacek, deštník, dlouhé pravítko a pod. Pokud dojde ke zlomení dolní končetiny, můžete ji fixovat přivázáním ke druhé noze. Při znehybňování horních končetin se také používá trojcípí šátek, na který poraněnou ruku zavěsíte. U otevřených zlomenin sterilně ránu zakryjte, abychom zamezili znečištění a fixujte ji stejným způsobem jako zlomeniny zavřené.